Ve čtvrtek 18. května 2023 kolem oběda se vydalo A družstvo dívek kategorie U-16 do Karlových Varů na finále MČR U-16. Jelo se autobusem s družstvy Prostějova a Zlína. V prvním případě soupeřky z kraje, v druhém kamarádky ze společných akcí. Všichni plní obav, jak to dopadne, bude to úspěch nebo katastrofa? Nikdo nechtěl spekulovat. Tak se jelo. Ale jak k tomu vlastně došlo, že družstvo Přerova jelo na finále MČR? Vždyť v září na rozstřelu Českého poháru U-16 to bylo v podstatě ne-li nemožné, tak alespoň těžko k uvěření. Kdo byl a viděl, tak ví.

Začalo se dobře a včasně odvedenou letní fyzickou přípravou na Karlově. Holky si mákly, někdy si sáhly až na dno, jak fyzických, tak psychických sil. Vydržely a daly do to více než bylo mnou požadováno. Dobrý. Po pár turnajích začala herní sezóna a bylo to k zoufání. Herní zkušenosti a technika menší, než bych si přál. Sváděl jsem mentální boj, zda investovat práci, čas a chuť do družstva, které v podstatě zbylo při změně svazových kategorií.

Rozhodl jsem se jim maximálně věřit a dal jsem do placu na tom rozstřelu poháru cíl a to postup na finále MČR. Ode mě hodně smělé. A ony chtěly!

Celá sezóna byla zvláštní, jak herně, tak vším okolo. Výkonnost se střídala jak na horské dráze, navíc jsem zkoušel implementovat do hry mladší hráčky, což se vždy nepotkalo s pochopením. V momentech, kde byla možnost jít herně nahoru a hrát s lepšími se stalo to, co si žádný sportovec a ani trenér nepřeje. Zranění a nemoci klíčových hráček. Přesto jsme to zvládli a KP Olomouckého kraje U-16 jsme zakončili na druhém místě a bylo jasné, že jdeme do kvalifikace o finále. Pohár jsme skončili na sedmnáctém místě a řekl jsem hráčkám, že do první šestnáctky v ČR patří. Moc mně některé nevěřily 😊.

Kvalifikace ve Frýdku – Místku nás posunula do finále. Skončili jsme na čtvrtém místě. V neděli po prvním ranním zápase jsem byl na výkon pyšný. Soupeř Kralupy (v MČR poté stříbro!), krásný bojovný volejbal se vším všudy. Výhra 2:0 a nám stačil k postupu jeden set. Po uhraném setu s domácím Frýdkem byla radost slyšet pomalu až ven a turnaj se už jenom dohrál. Dle mého a myslím, že mám něco za sebou a mohu posoudit, byla nejlepší hráčkou celého turnaje naše libero Míša Komínková. Ta udělala v sezóně největší posun jak v technice, v citu pro hru a hlavně v hlavě, co chce hrát a na liberu je jako doma.

A tak jsme jeli do Varů. A jak to dopadlo? Prostějov zlato, Zlín dvanácté místo a my šestnácté. Přesto jsme herně úplně nezklamali. Ve skupině jsme měli favority vítěze Českého poháru z Mělníka, nakonec po super semifinále třetí, dále domácí Vary páté místo a Zlín. Těžká skupina a pro příklad s Mělníkem jsme první set prohráli 24:26! Když ale vezmu v potaz, že v celoroční soutěži končící turnajem šestnácti družstev začíná v celé ČR cca 250 družstev dívek, tak je to obrovský úspěch a jsem moc rád, i když holky musely bojovat nejenom se soupeři, ale i často mezi sebou. Zvládli jsme to a když se v něco věří, tak víra i úspěchy přináší.

Samozřejmě toto byl jenom vrchol Přerova, další a další hráčky družstva B je podporovaly a byť nedosáhly tak velkého úspěchu, tak i jim patří dík za dobře odvedenou práci.

Myslím, že pro kategorii U-16 družstev Volejbalu Přerov to byl úspěšný rok. Část hráček z družstva A přechází do kategorie U-18 a vím, že tam přechází jako hráčky, které jdou s hlavou nahoru a herně nebudou jenom zahřívat lavičku. Přeji jim moc úspěchů, zdraví, i hodně štěstí, ať jim život přináší hlavně radost a volejbal je dál baví.

Byla to společná práce hlavně holek, trenérů Standy Šmídáka, Michala Derycha a trochu moje. Velké díky Vám všem.

Poděkování patří i klubu Volejbal Přerov za podporu v celé sezóně.

Všem přeji krásné a bezstarostné prázdniny a v srpnu zase začínáme 😊